Povinnou osobou krok za krokem

05.11.2024 13:12

Kdo je povinná osoba ve smyslu AML zákona? Je to každý subjekt, který je vymezen v § 2 odst. 1 a 2 tohoto zákona, přičemž můžeme vytvořit tři typové skupiny těchto povinných osob:

Finanční sektor - úvěrové a finanční instituce (§ 2 odst. 1 písm. a) a b) AML zákona) a zahraniční subjekty, které působí v ČR v rámci tohoto sektoru
Nefinanční sektor - jedenáct kategorií povinných osob (§ 2 odst. 1 písm. c) až m) AML zákona) a zahraniční subjekty, které působí a podnikají v ČR v rámci těchto kategorií
Ostatní - jakýkoliv podnikatel při hotovostní transakci nad 10 000 EUR a nepodnikající právnická osoba, která však vykonává činnost spadající do finančního či nefinančního sektoru nebo při hotovostní transakci nad 10 000 EUR (§ 2 odst. 2 AML zákona)

Společnou charakteristikou pro všechny tyto tři skupiny (vyjma jediné kategorie § 2 odst. 2 písm. d) ve třetí skupině) je podnikatelská činnost (patří sem i činnost vykonávaná obdobným způsobem např. výkon advokacie). Pro finanční sektor pak platí, že u úvěrových institucí se AML zákon uplatní na veškerou jejich podnikatelskou činnost. Skupina nefinančního sektoru je rozdělena podle druhu vykonávané činnosti a zde tedy platí, že u takové osoby se bude AML zákon vztahovat pouze na tento předmět jejího podnikání. U finančních institucí to není tak jednoznačné, zde je pro dopad AML zákona určující typ podnikatelského subjektu (např. investiční společnost) nebo konkrétní obor podnikání (např. směnárenská činnost).

Všechny povinné osoby jsou součástí systému boje proti praní špinavých peněz a financování terorismu (AML/CFT systém) v České republice, a proto se na ně vztahují určité povinnosti a jsou vyžadovány určité postupy v praxi, které jim ukládá AML zákon.

Pokud se stanete povinnou osobou dle AML zákona doporučujeme projít těmito základní kroky, a současně najít odpověď na uvedené otázky.

1. krok: Vyjasnění role povinné osoby

Jsem povinnou osobou dle AML zákona či nikoliv?
Odpověď na tuto otázku se odvíjí od typu subjektu a oboru podnikání, který daná osoba vykonává, a které AML zákon v § 2 stanovuje.
Vykonávám tuto činnost jako předmět svého podnikání?
Vždy by měla být odpověď ano. Jedinou výjimkou jsou subjekty uvedené v § 2 odst. 2 písm. d) AML zákona.
Pouze v případě finanční instituce (§ 2 odst. 1 písm. b) AML zákona) je na místě otázka: Je tento předmět mého podnikání hlavní či doplňkovou činností?
Pokud se jedná o doplňkovou činnost a jsou současně splněny všechny zákonné podmínky v § 34 AML zákona, je možné žádat FAÚ o povolení výjimky, aby subjekt nebyl považován za povinnou osobu (např. subjekt, který poskytuje ubytovací služby a doplňkově pro hosty provádí směnárenskou činnost).

Uplatnění výjimky podle § 34 AML zákona (vydáno 3. srpna 2018) (PDF)

2. krok: Oprávnění k výkonu činnosti

Je stanovena povinnost registrace či udělení licence pro výkon činnosti této povinné osoby?
Některé povinné osoby podléhají povinné registraci či musejí získat potřebná oprávnění a licenci k výkonu předmětné činnosti.

3. krok: Stanovení okamžiku pro postavení povinné osoby

Od kdy je subjekt považován za povinnou osobu?
Rozhodným okamžikem pro postavení povinné osoby je primárně okamžik, kdy subjekt k dané činnosti získal oprávnění či splnil povinnost registrace.

Např. udělení licence nebankovním poskytovatelům půjček, povolení k činnosti směnárníka, registrace živnosti volné pro obor činnosti č. 80 – Poskytování služeb pro právnické osoby a svěřenské fondy, aj.

4. krok: Přehled AML povinností

Jaké mám povinnosti vyplývající z AML zákona?
Rozsah uplatňovaných AML povinností bude vždy záviset na typu povinné osoby.

Mezi základní AML povinnosti patří:

Identifikace klienta (§ 7, 8, 8a, 10 až 13a)
Kontrola klienta (§ 9, 9a, 13 a 13a)
Neuskutečnit obchod (§ 15)
Uchovávat informace (§ 16)
Oznámit podezřelý obchod (§ 18)
Odložit splnění příkazu klienta (§ 20)
Informační povinnost (§ 24)
Povinnost mlčenlivosti (§ 38)

Další AML povinnosti povinných osob jsou:

Zavést a uplatňovat odpovídající strategie a postupy vnitřní kontroly a komunikace (§ 21/1)
Vypracovat systém vnitřních zásad (§ 21/2)
Vypracovat hodnocení rizik (§ 21a)
Určit kontaktní osobu (§ 22)
Určit odpovědnou osobu (§ 22a)
Školit zaměstnance (§ 23)

Speciální režim AML povinností:

AML zákon zohledňuje specifika některých povinných osob, a proto jsou některé AML povinnosti speciálně upraveny pro danou kategorii. Jedná se o:

Povinné osoby spadající pod dohled ČNB – mohou se na ně vztahovat také povinnosti dle § 25 a § 25a AML zákona, všechny tyto povinné osoby musí dále dodržovat povinnosti vyplývající z AML vyhlášky .
Auditoři, soudní exekutoři a daňoví poradci – rozsah AML povinností je stanoven v § 26 AML zákona
Advokáti a notáři - rozsah AML povinností je stanoven v § 27 AML zákona
Profesní komory - povinnost vypracovat písemně metodiku a hodnocení rizik je stanovená v § 21 odst. 12 a § 21a odst. 4 AML zákona
Platby v hotovosti a umělecká díla – AML povinnosti jsou stanovené v § 28 AML zákona
Národní správce rejstříku obchodování s povolenkami - AML povinnosti jsou stanovené v § 29a AML zákon

5. krok: Přehled potřebných zdrojů

Jaké prostředky potřebuji ke splnění těchto povinností?

Zde není univerzální odpověď, protože určující bude opět typ a povaha povinné osoby. Aby došlo k řádnému splnění AML požadavků, povinná osoba by se měla zaměřit na odpovídající kvalifikované lidské zdroje, technické vybavení, technologické zdroje apod.

6. krok: Splnění povinností řádně a včas

Do kdy a jak musím tyto povinnosti splnit?

Některé AML povinnosti musí být splněny k danému okamžiku, některé v určitém časovém horizontu a u některých je požadavek na jejich průběžné plnění. Proto by si povinná osoba měla po stanovení všech odpovídajících AML povinností zajistit také podmínky pro plnění těchto časových požadavků. Jako příklad lze uvést základní povinnost – oznámit podezřelý obchod FAÚ bez zbytečného odkladu po jeho zjištění. Povinností určenou jen některým povinným osobám je - oznámit kontaktní osobu FAÚ či zaslat písemný systém vnitřních zásad včetně hodnocení rizik FAÚ do 60 dnů ode dne, kdy se subjekt stal povinnou osobou, nebo do 30 dnů od změny. Naopak kontinuální plnění povinnosti je např. u aktualizace hodnocení rizik či provádění kontroly klienta v rámci trvajícího obchodního vztahu. Řádné splnění povinnosti pak míří na kvalitativní stránku, tzn. zpravidla se bude jednat o požadovaný rozsah, formu apod.